Obsah článku
Češi jsou údajně národ spořivý a našetřeno mají v globále více, než napůjčováno. Tolik průměry a statistiky. Ovšem nebudeme paušalizovat, každý jsme jiný a má-li soused nacpaný pod matrací milion a já nic, pak si za těch statistických 500 000, které na mě připadají, moc nekoupím. A mám-li navíc dluhů víc než příjmů, jsme na tom se sousedem statisticky dobře, ale zatímco fakticky on má na půl domu, já zaděláno na problém.
Buďte dobrým vzorem
Děti se učí příkladem. Chceme-li, aby v budoucnosti měly zdravý vztah k penězům a uvědomovaly si jejich hodnotu, je třeba, aby odmalička věděly, že peníze tuto hodnotu mají a nerostou na stromech. Už malým dětem proto říkejme, kolik peněz co stojí, že nemohou mít všechno, jak dlouho musíte na danou věc pracovat.
Už dítě v mladším školním věku by mělo dostávat pravidelné kapesné v přiměřených částkách a učit se, jak s těmito penězi hospodařit, aby vyšlo do příště. A musíte být tvrdí – utratí-li peníze první den, nesmíte mu půjčovat nebo dávat další, takhle by nepochopilo, že nepřiměřeně utrácet rovná se být potom bez peněz.
Zajímejte se
Pomozte mu raději tím, že se budete zajímat o jeho sny a přání, vysvětlete mu, že na drahé věci je třeba si počkat a ušetřit peníze. Vytvořte spolu finanční plán, ze kterého bude jasně patrné, jak dlouho bude na danou věc muset šetřit, když si bude z kapesného odkládat přesně stanovenou část.Zvažte, které věci mu koupíte sami, na které si musí bezpodmínečně samo ušetřit a na které mu přispějete.
Částečné příspěvky
Dohoda, že ušetří-li polovinu částky, zbytek ceny nového mobilu mu doplatíte, bude pro něj jistě motivující. Stejně je možno postupovat u starších dětí, které si přejí nějakou pro vás neadekvátně drahou součást garderoby – přispějte penězi na bundu ve výši, kterou pokládáte za přiměřenou cenu, zbytek si musí doplatit samo. Takovýchto věcí si pak bude dítě jistě i více vážit.